Sloupská pohodovka

Pěší trasa ze Sloupu ke Skalnímu mlýnu

Základní parametry trasy

Pěší trasa ze Sloupu ke Skalnímu mlýnu měří přibližně 9,2 km a pohodovým tempem ji zvládnete za 2–3 hodiny. Vede převážně po pohodlných lesních a širokých cestách, bez technicky náročných úseků. n Trasa je ideální jako půldenní výlet, který lze snadno naplánovat i s ohledem na návštěvu jeskyní nebo občerstvení v cíli.

Pro koho je trasa vhodná

Celková obtížnost trasy je hodnocena jako snadná, takže je vhodná i pro méně zkušené turisty, rodiny s dětmi či rekreační chodce. Převýšení je mírné a rozložené, povrch cest je většinou pevný a dobře schůdný. Trasa je vhodná i pro pohodlnější tempo s častějšími zastávkami na focení, odpočinek nebo krátké odbočky k vyhlídkám a zajímavostem v okolí.

Značení a orientace

Ze Sloupu vyrazíte po červené turistické značce směrem ke Sloupsko-šošůvským jeskyním a dále romantickým Pustým žlebem až k rozcestí pod Salmovkou. Odtud budete pokračovat po modré značce přímo do Skalního mlýna. Značení je po celé délce trasy přehledné a pravidelné, orientace v terénu je proto snadná i pro méně zkušené turisty.

Trasa Sloup – Skalní mlýn (9,2 km) krok za krokem

Sloup (parkoviště u KD) – Sloupsko-šošůvské jeskyně: cca 0,8 km
Jeskyně – Tři skály a Hřebenáč: cca 200m (celkem 1 km)
Hřebenáč – jeskyně Kůlna: cca 300m (celkem 1,3km)
Kůlna – Pustý žleb – rozcestí pod Salmovkou: cca 5,3 km (celkem 6,5–7,5 km podle přesného vedení cesty)
Rozcestí pod Salmovkou – Skalní mlýn (po modré): cca 1,5–2,0 km

Celkově tak trasa ze Sloupu ke Skalnímu mlýnu měří přibližně 9,2 km, je dobře značená a vhodná pro celodenní výlet s dostatkem času na zastávky u jeskyní, skalních útvarů a vyhlídek.

1. Start ve Sloupu – napojení na červenou (0,0–0,8 km)

Výlet začíná ve Sloupu u parkoviště u kulturního domu (KD), v centrální části obce.Městys Sloup je severní vstupní branou do chráněné krajinné oblasti Moravský kras a významné poutní místo.Mezi kulturní památky městyse patří zejména barokní kostel Panny Marie Bolestné, postavený v letech 1751-1754. V kryptě kostela je pochována jeho zakladatelka hraběnka Karolina z Rogendorfu. Od parkoviště se vydejte po chodníku směrem k centru Sloupu, držte se hlavní silnice a sledujte směrovky k Sloupsko-šošůvským jeskyním. Po několika stovkách metrů narazíte na první turistické značení – červenou turistickou značku, která vás povede prakticky po celou dobu až k Pustému žlebu.

Postupně opouštíte nejhustší zástavbu, míjíte rodinné domy, menší penziony a zahrady. Terén je nenáročný, po asfaltu, s mírným stoupáním. Po zhruba 0,8 km se obec začíná otevírat do krajiny Moravského krasu a přibližujete se k areálu jeskyní.

2. Sloupsko-šošůvské jeskyně a vyhlídky (1km)

Červená značka vás dovede k areálu Sloupsko-šošůvských jeskyní, jednomu z největších jeskynních systémů Moravského krasu se světoznámou Eliščinou jeskyní, krápníkem Svícnem a jeskyní Kůlnou. Ze Sloupu jsou po turistických stezkách lehce dostupné všechny ostatní veřejnosti přístupné jeskyně Moravského krasu včetně propasti Macocha. Sloup je také křižovatkou místních i nadregionálních cyklotras.
U vstupního areálu najdete parkoviště, pokladnu, informační tabule a odbočky k vyhlídkám. Jeskyně jsou známé rozsáhlými dómy, hlubokými propastmi a bohatou krápníkovou výzdobou; část je přístupná v rámci prohlídkových okruhů.

Turistická trasa po červené vede nad jeskynními prostory, místy po lesních cestách a pěšinách. Cestou se otevírají vyhlídky do krasové krajiny a na okolní vápencové stěny. Terén je střídavě rovný a mírně zvlněný, povrch tvoří zpevněná cesta. Tento úsek od okraje Sloupu k jeskyním a dále po červené nad areálem měří přibližně 1,2 km.

3. Kolem Tří skal (Otec, Matka, Syn) a k Hřebenáči (300 m)

Za jeskynním areálem pokračujete stále po červené značce lesem. Po chvíli se začnou objevovat výrazné vápencové skály – přicházíte k útvarům zvaným Tři skály, pojmenovaným Otec, Matka a Syn. Jde o tři nápadné skalní věže a bloky, které vystupují z lesního svahu. Otec je nejmohutnější, Matka má oblejší tvary a Syn je štíhlejší, často oblíbený mezi horolezci. Z cesty jsou dobře viditelné, místy se k nim přibližujete téměř na dosah.

Skalní útvary jsou zajímavé svými tvary, vertikálními stěnami a kontrastem mezi bílým vápencem a zelení lesa. Červená značka vede po pohodlné cestě, po rovině nebo klesá. Za Třemi skalami pokračujete k ikonické skále s názvem Hřebenáč. Jedna z nejznámějších skal Moravského krasu se tyčí poblíž vchodu do Sloupsko-šošůvských jeskyní.Skála je velmi oblíbena mezi horolezci, na jejím vrcholu se nachází litinový kříž.

4. Jeskyně Kůlna – archeologická lokalita (300 m)

Pokračujete dál po červené, která vás postupně dovede k jeskyni Kůlna, jedné z nejvýznamnějších archeologických lokalit v Moravském krasu. Značená cesta vede lesem a začíná mírně klesat směrem k Pustému žlebu. Jeskyně Kůlna se nachází přímo u turistické cesty – z červené k ní vede krátká, dobře patrná odbočka v řádu desítek metrů.

Kůlna je velká portálová jeskyně s širokým vstupem, známá nálezy z doby neandertálců i mladšího pravěku. V jeskyni a jejím okolí probíhaly rozsáhlé archeologické výzkumy, díky nimž patří k nejlépe prozkoumaným pravěkým sídlištím ve střední Evropě.

5. Sestup do Pustého žlebu a cesta kaňonem (5,3 km)

Za jeskyní Kůlna pokračujete po červené značce, která vás dovede k výraznému sestupu do Pustého žlebu. Cesta se stáčí dolů.Po krátkém, ale výraznějším klesání se ocitnete na dně kaňonu Pustého žlebu.

Pustý žleb je hluboké krasové údolí s vysokými vápencovými stěnami, které se tyčí po obou stranách cesty. Toto údolí je známé hlavně díky množství jeskyní. Je tu bezpočet nepříliš dlouhých jeskyní, ale také se tu nachází vstup do Amatérské jeskyně, která je součástí největšího jeskynního systému u nás. Mezi zajímavosti patří i Čertova branka nebo nad údolím se tyčící zřícenina hradu Blansek. Údolím vás provede naučná stezka Macocha, která vás seznámí s nejzajímavějšími místy. Pro zájemce vede z Pustého žlebu lanová dráha přímo k propasti Macocha.
Atmosféra je zde chladnější a vlhčí, často s mechem porostlými kameny a kapradinami. Cesta vede převážně po pohodlné široké asfaltové cestě, která sleduje dno údolí. Míjíte menší jeskynní otvory, skalní stěny a občasné informační tabule o krasových jevech.

Orientace je snadná – držíte se stále červené značky a jdete údolím po proudu. Typickými orientačními body jsou skalní výchozy, boční rokle a občasné lavičky či odpočinková místa. Úsek od jeskyně Kůlna dnem Pustého žlebu až k rozcestí pod Salmovkou měří přibližně 2,5 km.

6. Rozcestí pod Salmovkou – přechod na modrou

Na rozcestí pod Salmovkou se setkává několik turistických tras. Zde opouštíte červenou značku a přecházíte na modrou turistickou značku směrem ke Skalnímu mlýnu. Rozcestí je dobře označeno směrovkami a tabulemi, takže změna barvy značení je přehledná. Terén zůstává pohodlný, stále v údolním charakteru, bez výraznějšího stoupání.

7. Po modré do Skalního mlýna 2.5 km)

Z rozcestí pod Salmovkou vede modrá značka pohodlnou cestou údolím směrem ke Skalnímu mlýnu. Terén je převážně rovinný, povrch tvoří asfaltová cesta vhodná i pro rodiny s dětmi. Po obou stranách se stále zvedají vápencové stěny, ale údolí se postupně mírně rozšiřuje a přibývá turistického ruchu.

Jak se blížíte ke Skalnímu mlýnu, začínají se objevovat první informační tabule, směrovky k Punkevním jeskyním a dalším atrakcím Moravského krasu. Přicházíte do turistického centra s budovami služeb, občerstvením a pokladnami. Je zde čilý ruch návštěvníků, skupiny turistů a výletníků čekajících na prohlídky jeskyní či lanovku k propasti Macocha. Úsek po modré od rozcestí pod Salmovkou do Skalního mlýna měří přibližně 1,5 km, čímž se celková délka trasy uzavírá na zhruba 9,2 km.

Shrnutí trasy a orientační délky úseků

Sloup (parkoviště u KD) – Sloupsko-šošůvské jeskyně: cca 0,8 km
Jeskyně – Tři skály a Hřebenáč: cca 200m (celkem 1 km)
Hřebenáč – jeskyně Kůlna: cca 300m (celkem 1,3km)
Kůlna – Pustý žleb – rozcestí pod Salmovkou: cca 5,3 km (celkem 6,5–7,5 km podle přesného vedení cesty)
Rozcestí pod Salmovkou – Skalní mlýn (po modré): cca 1,5–2,0 km

Možnosti občerstvení na trase a v cíli
U Sloupsko-šošůvských jeskyní bývají podle sezóny otevřené stánky a menší bufety s rychlým občerstvením, nápoji a sladkostmi, často vázané na časy prohlídek. U Punkevních jeskyní je také možné se u stánku nebo bufetu. Největší nabídku představuje hotel Skalní mlýn s restaurací. V hlavní sezóně bývá Skalní mlýn velmi vytížený, je třeba počítat s frontami a omezenou kapacitou zahrádek, mimo sezónu může být část provozů uzavřena nebo s omezenou otevírací dobou.

Možnosti návratu do Sloupu
Zpět do Sloupu se lze vrátit pěšky po jiné značené trase, například zvolit jinou barvu turistického značení vedoucí přes jiná rozcestí (např. přes rozcestí pod Salmovkou a následně po hřebenové cestě), nebo se vrátit údolím a od určitého bodu odbočit na alternativní trasu přes lesní partie s vyhlídkami.U Skalního mlýna se nachází autobusová zastávka,odkud se lze po přestupu v Blansku vrátit do Sloupu Konkrétní spojení je vhodné ověřit předem, ale obecně lze využít regionální linky, které obsluhují obce v okolí Moravského krasu.

Všechny tyto cíle je reálné spojit s trasou Sloup – Skalní mlýn v rámci jednoho dne, pokud vyrazíte včas a počítáte s časem na prohlídky (u Punkevních jeskyní je vhodná předchozí rezervace). Trasa samotná vede převážně pohodlnými cestami, s pozvolným klesáním Pustým žlebem, bez extrémních převýšení či technicky náročných úseků. Díky tomu je vhodná pro běžné pěší turisty i rodiny s dětmi, které chtějí za jediný den zažít typickou krajinu Moravského krasu.