Údolí Doubravy
Údolím Doubravy z Bílku do Chotěboře
Celkový přehled trasy
Délka trasy: cca 7-8 km
Časová náročnost: 3–4 hodiny pohodové chůze s pauzami
Turistické značení: převážně červená, krátká odbočka po zelené
Obtížnost: středně náročná trasa, místy kamenitý a kořenitý terén, úseky mezi skalami a nad řekou
Vhodné pro: zdatnější rodiny s dětmi, aktivní turisty, milovníky skal a říčních soutěsek
Základní informace o trase
Turistická trasa vede po červené značce z parkoviště v Bílku údolím řeky Doubravy až na náměstí T. G. Masaryka v Chotěboři. Celková délka je přibližně 7-8 km, podle zvolených odboček. Trasa je vhodná pro zdatnější turisty a rodiny se staršími dětmi, nedoporučuje se pro kočárky.
Popis trasy po úsecích
1. Bílek – bývalý vodojem – lávka přes Doubravu (cca 1 km)
Trasa začíná na parkovišti v obci Bílek,kde odstavíme automobil.Zde se napojíme na červenou turistickou značku směrem do údolí Doubravy. Úvodní úsek je nenáročný, vede lesem a mírně klesá k řece. Po cestě míjí bývalý vodojem, připomínku dřívějšího využití vody v této oblasti. Následuje přechod přes lávku přes Doubravu, odkud je pěkný výhled na proudící řeku a okolní skály.
2. Lávka – Mikšova jáma (cca 1,5 km)
Za lávkou pokračuje červená značka po pravém břehu řeky. Cesta se postupně stává členitější, objevují se kameny, kořeny a krátká stoupání i klesání. Úsek vede k Mikšově jámě.Dle pověsti vznikla Mikšova tůň propadnutím jeskyně, kde si loupežník Mikeš schovával své poklady a kde byl nakonec i pohřben.Voda zde často hučí a vytváří dramatickou kulisu, která patří k nejatraktivnějším místům celé trasy.
3. Mikšova jáma – Veselá skála (cca 1 km)
Od Mikšovy jámy pokračuje trasa dále údolím, stále po červené. Cesta vede místy vysoko nad řekou, jinde se k ní opět přibližuje. Postupně se přichází k Veselé skále, výraznému skalnímu útvaru s výhledy do údolí Doubravy. Skály jsou tvořeny odolnými horninami, které vytvářejí strmé stěny a zajímavé tvary. V okolí je třeba dbát zvýšené opatrnosti, zejména za mokra.
4. Veselá skála – soutěska Koryto (cca 1 km)
Za Veselou skálou se cesta stáčí hlouběji do údolí a přichází k soutěsce Koryto. Tento úsek patří k nejmalebnějším částem trasy: řeka se zde zařezává do skal, vytváří peřeje, tůně a úzké průchody mezi balvany. Stezka vede po úbočí, místy po kamenech a skalních římsách, s výhledy na divoký tok Doubravy. Terén je technicky náročnější, ale velmi atraktivní.
5. Soutěska Koryto – rozcestník Podsokolohrady (cca 1 km)
Od soutěsky Koryto pokračuje červená značka dále údolím, postupně se terén mírně uklidňuje. Cesta vede lesem, střídají se úseky blízko řeky a pasáže výše ve svahu. Po zhruba jednom kilometru se přichází k rozcestníku Pod Sokolohrady, důležitému orientačnímu bodu, kde se červená kříží se zelenou turistickou značkou.
6. Odbočka na Sokolohrad po zelené a zpět (cca 1 km tam i zpět)
Od rozcestníku Pod sokolohrady se vyplatí udělat krátkou odbočku po zelené značce na Sokolohrad. Jedná se o zbytky středověkého hradiště či hrádku na skalnatém ostrohu nad údolím. Hrad je poprvé zmiňován roku 1404 byl spojen s loupeživými rytíři a v průběhu husitských válek zpustošen. Dnes zde najdete turistickou vyhlídku s krásným výhledem do údolí a pamětní desku básníka Františka Boštíka. Z hradu zbyly jen fragmenty trojúhelníkového půdorysu a pozůstatky hradeb a příkopů.
Cesta na Sokolohrad je kratší, ale strmější, s prudším stoupáním lesem. Odměnou jsou výhledy do údolí Doubravy a možnost nahlédnout do historie tohoto místa. Po prohlídce se stejnou cestou vrací zpět k rozcestníku Pod Sokolohrady.
7. Pod Sokolohrady – Chotěboř, náměstí T. G. Masaryka (cca 2-2,5 km)
Od rozcestníku se pokračuje opět po červené značce směrem k Chotěboři. Stezka postupně opouští nejužší část údolí, terén se zklidňuje a cesta vede lesem a později okrajem zástavby. Poslední úsek míří do centra města až na náměstí T. G. Masaryka, kde trasa končí. Náměstí je vhodným místem k odpočinku, občerstvení i prohlídce historického jádra Chotěboře.
Charakter trasy a obtížnost
Trasa patří k středně náročným až náročnějším vycházkám. V úseku kolem Mikšovy jámy, Veselé skály a soutěsky Koryto se připravte na kamenitý, kořenitý terén, místy úzkou stezku nad srázem a krátké prudší výstupy a sestupy. Za sucha je trasa dobře schůdná, za deště a po dešti může být kluzká – zejména kameny u řeky. Pro běžně zdatného turistu je ale dobře zvládnutelná, jen je potřeba počítat s pomalejším postupem v technicky náročnějších pasážích.
Doporučené vybavení
- pevná turistická obuv s dobrou podrážkou (ideálně kotníkové boty),
- pohodlné oblečení do lesa, v chladnějších dnech i vrstvu navíc – v údolí bývá chladněji a vlhčeji,
- pláštěnka nebo lehká bunda proti dešti,
- dostatek tekutin a menší svačina – v údolí nejsou stánky ani restaurace,
- mapa nebo turistická aplikace v telefonu (značení je dobré, ale v lese se hodí orientace),
- v sezóně repelent proti klíšťatům a hmyzu.
Možnosti stravování
V samotném údolí Doubravy nenajdete pravidelně otevřené občerstvení, proto je vhodné vzít si s sebou pití a něco k jídlu.V Bílku se nachází penzion s restaurací a u parkoviště je stánek s občerstvením a informacemi. Příjemná místa na svačinu jsou například u lávky přes řeku, v okolí Mikšovy jámy nebo na klidnějších úsecích mezi Veselou skálou a rozcestníkem Podsokolohrady. Po příchodu do Chotěboře můžete využít restaurace, kavárny a cukrárny v okolí náměstí TGM, kde se dobře najíte nebo si dáte kávu a zákusek před cestou zpět.
Doprava na start a návrat zpět
Výlet je praktické začít na parkovišti v obci Bílek, kam se dostanete autem nebo vlakem – v blízkosti je železniční zastávka. Po dojití trasy na náměstí T. G. Masaryka v Chotěboři máte dvě hlavní možnosti návratu:
- Autobusem: Z autobusového stanoviště poblíž náměstí jezdí regionální linky do okolních obcí i větších měst. Podle aktuálního jízdního řádu lze zvolit spoj, který vás přiblíží zpět k Bílku nebo k železniční trati.
- Vlakem: Z Chotěboře je to jen jedna zastávka vlakem zpět směrem k výchozímu bodu. Vlak je pohodlná a rychlá varianta, jak se vrátit k autu nebo domů.